Za lepší zítřky, za lepší svět

14. ledna 2017 v 13:21 | Fritzi |  Rogue One: Střípky z izolace
Povídka ze světa Star Wars pokračuje. Jak se vyrovnává Galen Erso se svou bezvýchodnou situací?

Ozvalo se zaklepání na dveře. Galen nereagoval, měl příliš mnoho myšlenek na to, aby byl schopen vnímat okolní svět. Všechno mu připadalo tak mlhavé. Cítil se, jako by se jednalo jen o malou nepříjemnost, jako by se měl během pár hodin vrátí k manželce a dceři a pokračovat v poklidném životě farmáře. Skutečnost, že nic takového nebude, pořád nehodlal akceptovat.
Dveře se otevřely, ale ani to ho nedokázalo vytrhnout z úvah, dokonce ani talíř s jídlem, který se náhle objevil vedle něj. Ostatně, ty talíře už se tam hromadily, ale jídlo zůstalo netknuté.
"Měl byste jíst, doktore," ozval se tichý, ale poměrně důrazný hlas.


"Co?" Trhl sebou Galen. Spatřil onoho důstojníka, který měl celou dobu dbát na jeho bezpečí.
"Jíst. Tak se nazývá proces, kdy forma života přijímá organické a anorganické látky za účelem přežití," odvětil muž ironicky.
"Čím to, že tak skvělý voják roznáší jídlo vězňům?" povzdechl si Erso. "Neměl byste někde zabíjet jménem většího blaha a lepších zítřků, nebo čím se to teď obhajuje?"
"Byl jsem informován, že navzdory vašemu jedinečnému nadání disponujete minimem pochopení pro politiku a sociální interakce obecně. Proto vás žádám, abyste si své naivně idealistické názory ponechal pro sebe, což je čistě pro vaše osobní blaho. Navzdory tomu vás komandér nepovažuje za vězně, jen vyžaduje, aby vám byla poskytnuta nejvyšší ochrana, tedy i ochrana vašeho zdraví. Nepřijímání dostatku živin ovlivňuje mozkovou činnost, což je velmi neblahé pro vaši další kariéru." Jeho už tak dost chladný pohled ještě ztvrdl. "Stejně tak je nanejvýš nežádoucí vaše smrt. Rozumím, že si procházíte stavem velikého psychického vypětí, které vám možná brání v dodržování správných stravovacích návyků, ale v tom případě vám budeme nuceni nasadit nitrožilní stravu, ať už budete souhlasit, nebo ne."
Galen se na chvíli zamyslel, jak dlouho muselo Krennicovi trvat připravit tento proslov, a jak dlouho se ho voják musel učit. Důsledek byl ale jasný - Krennic je odhodlaný zabránit mu v jakémkoliv pokusu o dobrovolné ukončení života, či opuštění služby. Byl vězněm.
"Pak tedy vyřiďte Krennicovi mé vřelé díky," pronesl tiše, a pustil se do jídla. Právě mu došlo, že měl vlastně hlad.
"Přeji dobrou chuť," pronesl důstojník tónem, který byl u většiny lidí vyhrazen pro výhružky smrtí. Chvíli vědce pozoroval, pak odešel.
O několik hodin později vstoupil Orson Krennic. "Galene, příteli, jak se cítíš?" Na tváři vykouzlil velmi soucitný pohled. "Naše cesta je u konce. Na Eadu přijdeš na jiné myšlenky."
"Eadu?"
"Jedno z nejlepších výzkumných center Impéria. Momentálně pod správou Tarkinovy iniciativy." Krennic si pohrdavě odfrkl. "Ano, chápu tvé obavy," stiskl mu rameno, když spatřil Ersův utrápený výraz. "Ti lidé nedosahují tvých dovedností. Je to taková sebranka protěžovaná Tarkinem, takže si to asi dokážeš představit. Jak by měl v tomto složení ten projekt fungovat? Potřebujeme schopné lidi."
"Pak jsi na špatné adrese, Krennicu,"povzdechl si Galen. "Jak jsem řekl, opravdu to není, co to bývalo. Už se nedokážu soustředit vůbec na nic."
Naneštěstí byl mladší komandér Krennic jedním z těch lidí, kteří najdou odpověď naprosto na všechno, dokonce i v případech, kdy se vylučovala s otázkou. "To se ti jen zdá. Pořád se podceňuješ, navíc se teď trápíš kvůli zklamání z tak nešťastným způsobem ukončeného vztahu. Zotavíš se a půjde to zase jako dřív. Pamatuješ na své výzkumy na Coruscantu? Dostal jsi všechno, co jen může vědec tvých kvalit chtít!"
Dostal, to ano, ale za cenu toho, že jsem vlastně netušil, co dělám, a k čemu mé výsledky posloužily… Nahlas ale žádnou z podobných myšlenek nevyjádřil. "Že mám zrovna já pracovat pro Tarkinovu inicativu, myslel jsem, že mě nemůže vystát. Tedy, podle toho, co jsi mi navykládal dřív."
Krennic pokýval hlavou. "Ale co je po jméně organizace, když bude vedoucím výzkumu můj člověk?"
Můj? Galen se v duchu otřásl odporem.
"Uvidíš, jak se ti na Eadu vrátí chuť do života. Kam se hrabe ta hora bláta na Lah'mu!" Orsonův hlas zněl nadmíru přátelsky. Jeho záměr byl evidentně zcela odlišný. "Potřebujeme tam rozumné lidi."
Chvíli bylo ticho. Pak doktor Erso promluvil. "A proto jsi vynaložil veškeré své úsilí na to, abys našel někoho, kdo podle tebe rozumnou věc nedělá?"
Komandér Krennic jen zakroutil hlavou, s náznakem pobaveného úsměvu. "Galene, Galene, máš to opravdu popletené, ale to je v pořádku. Vím, že všechno myslíš dobře, ale to já také, jen naše cesty jsou rozdílné, a ta má, přiznej si, je mnohem účinnější. Vždyť i já chci jen mír a blaho celé galaxie… A chci, aby v čele našeho projektu byl někdo s tak vznešeným cílem, ne ti Tarkinovi poskoci, kteří v tom vidí jen zisk, ale žádný vyšší účel… Vida, budeme na místě," přerušil svůj monolog. "Byla to příjemná cesta, nemyslíš?" Nečekal na odpověď a vybídl jej. "Pojďme. Musíme využít mého raketoplánu, křižník by tam nepřistál."
Galen jen mlčky vstal.
Stejný cíl? Jen prázdná slova. On, Galen, nikdy nepodporoval zbytečné zabíjení, obecně konflikty neschvaloval a preferoval mírová řešení. Naproti tomu Orson Krennic, vždy oplýval ambicemi, temperamentem a touhou být lepší než všichni kolem. Mírotvorce to rozhodně nebyl. Už v dobách jejich společných studií byl Krennic čas od času účastníkem nějaké rvačky, a nevypadalo to, že by si stěžoval. Přitom však stále zůstával dobrým přítelem.
A pak… Vzpomněl si na Lyru, na její hlas plný pochyb, kdykoliv o Orsonovi mluvila. Věděl, že má daleko k tomu najít pro něj vlídné slovo, ale bral to na lehkou váhu.
"Rád bych viděl praktické využití výsledků mých výzkumů," prohlásil jednoho dne. Krennic tehdy odpověděl velmi pohotově, a on mu uvěřil. Vlastní manželce ne.
"Myslíte, že splní své slovo, guvernére?" otázal se jeden z přítomných muže jménem Wilhuff Tarkin, který už čekal na Eadu. Ten jen pootočil hlavu a mírně zvedl koutky úst v poněkud posměšném úšklebku. "O tom dosti pochybuji. A pokud Ersa nalezl, jakou máme záruku jeho loajality? Krennic je možná ambiciózní, ale v některých ohledech možná poněkud naivní." Jeho slova však pouze zakrývala obavy o vlastní pozici. Stejně jako všichni vysoce postavení představitelé Impéria, i on hrál příliš nebezpečnou hru o moc.
"Pane, už letí."
Vzhlédl. Skutečně, blížil se Krennicův elegantní raketoplán. "Vida," poznamenal Tarkin a vykročil směrem k přistávací plošině. Jeho radost se vzájemného setkání byla přibližně stejná, jako ta Krennicova. Ten vystoupil se značně triumfálním pohledem. "Guvernér Tarkin, jaké potěšení."
"Potěšení je na mé straně, mladší komandére." Tarkin úmyslně zdůraznil jeho hodnost. Po Ersově útěku byl Krennic degradován, což se zrovna jemu náramně hodilo.
"Nesu dobré zprávy. Doktor Galen Erso se vrátil."
"Dobrovolně?" Tarkin pozvedl obočí.
Uvnitř raketoplánu Krennicův pobočník zahájil přednášku. "Vím, jak je to pro vás těžké, doktore, ale bude lépe, když s projevy negativních emocí necháte pro sebe. Nepochybuji o vašich dobrých úmyslech, ale guvernér Tarkin nevynechá jedinou příležitost vás zdiskreditovat, aby posílil vliv vlastních lidí. Proto se prosím snažte zůstat v klidu."
Galen se nevesele ušklíbl: "Jistěže, rozumím. Nechcete přijít o svůj vliv."
"I tak se to dá říci, ale radím, abyste si své poznámky odpustil."
"…ale co vás nemá, jistěže dobrovolně, guvernére. Jeho žena zemřela, přišel i o dítě a je to rozumný muž. Bude v naší věci spolupracovat."
To už vystoupil i Galen, bledý a celkově působil tak nějak přepadle.
"A taky působí, že se netěší zrovna dobrému zdraví," utrousil Tarkin suše. "Možná jste našel akorát tak stálého klienta imperiálních nemocnic."
Než stačil Krennic cokoliv namítnout, Erso byl u nich. "Guvernére…" Lehce pokývl hlavou a doufal, že nebude muset říkat více.
"Doktore Erso, jaké překvapení. Slyšel jsem, že jste měl poslední dobou menší… řekněme, krizi. Je to mrzuté, doufám ale, že jste ji překonal."
"Děkuji, guvernére, snažím se," zamumlal vědec ve snaze vyhnout se očnímu kontaktu.
"Snažte se dále. Potřebujeme schopné lidi a zde mladší komandér Krennic je přesvědčen, že vy jste ten nejlepší kandidát do čela výzkumného týmu krystalů Kyber na Eadu. Jsem ochoten mu to věřit, ale prvně byste se tu měl porozhlédnout a trochu vydechnout. Je to tu vskutku… příjemné místo."
Jemné mrholení doprovázející konverzaci najednou přešlo v liják.
"Velmi příjemné, jistě," tiše to komentoval Galen. "Ale děkuji za… vlídné přijetí. Pokusím se nezklamat ve mne vloženou důvěru, pane."
Guvernér zvedl koutky v lehkém úsměvu, ve kterém však nebylo nic veselého. "Odpočiňte si, doktore. Budete to potřebovat. Kapitáne, proveďte tady doktora Ersa po výzkumném centru."
Orson Krennic jej přerušil: "Při vší úctě, guvernére, kapitán Pterro je můj pobočník, ne váš."
"Je mi podřízen, tak jako vy, Krennicu."
"Zatím," ucedil mladší komandér, zatímco je Erso sledoval poněkud zmateně. Kapitán Pterro, kterého se hádka týkala, prostě stál a čekal na výsledný rozkaz. Jednoho dne by se rád viděl přinejmenším jako generál, ale k tomu vedla dlouhá cesta, která zahrnovala i tyto situace.
"Proveďte ho, kapitáne," zněl konečný rozkaz.
Galen se zhluboka nadechl: "Mohl by mě doprovodit i někdo z výzkumného týmu? Ocenil bych hlavně… odborný pohled na věc."
Tarkin se zamyslel, pak přikývl. "Dobrá, dám jim zprávu, někdo se vám jistě bude věnovat."
A otočil se zpět ke Krennicovi, s lehce pohrdavým výrazem.
"Vážně jste si myslel, že vědec ocení jako průvodce vojáka?"
"Myslel jsem si, že bude lépe, když bude pod dohledem."
Zatím Galen v doprovodu kapitána Pterra procházel rozsáhlým komplexem. Krennicův pobočník celé problematice rozuměl jen velmi okrajově a na většinu otázek neznal odpovědi, nebo se je ještě nezvládl naučit. Do většiny prostor ani neměl přístup, čímž prohlídka postrádala význam, dokud do nich skoro nevrazil muž v bílém ochranném obleku. "Omlouvám se," vypadalo to, že se vylekal. Pak si je prohlédl pozorně. "Vy budete doktor Erso. Prý vám mám ukázat naši práci."
Galen se pokusil o úsměv, ale moc přesvědčivě to nevypadalo. "Ano… To jsem já. Hádám, že jsme konečně narazili na někoho, kdo má co do činění s výzkumem. Už jsem se bál, že jsou zde jen vojáci."
"Ti muži jsou zde pro naše bezpečí, doktore Erso, do výzkumů nezasahují."
Ten vědec nevypadal jako militarista, ale v této době to bylo těžko říct. Galen Erso přemýšlel, do jaké míry jsou zdejší pracovníci lidé a do jaké míry vojáci.
"Opravdu, vůbec nám do práce nezasahují."
"Nezasahují? Vždyť je to výzkum pro ně. Vytváříme zbraň…"
"Děláme to pro větší dobro. Přineseme tak galaxii mír."
Galen chtěl něco namítnout, ale kapitán Pterro si významně odkašlal.
"Mír, jistě… Možná bychom měli jít dál. Kapitánovi pravděpodobně nesvědčí zdejší vzduch." Dodal Galen opět skoro nehlasně.
"Ah, dobře, následuje mě. Vlastně, omlouvám se, nepředstavil jsem se. Jsem inženýr Sirro Argonne, bude mi ctí být vaším kolegou. Vaše práce je obdivuhodná."
"Děkuji za kompliment, inženýre. Třeba jednoho dne najde i lepšího využití."
"Lepšího využití než obrana míru?" Sirro Argonne byl bezpochyby inteligentní a snad i dobrý člověk, ale jeho slabinou byla příliš velká manipulovatelnost. Z jeho slov bylo více než jasné, že je o pozitivech projektu naprosto přesvědčen.
Budou takoví i ostatní? Přesně tohle jsou lidé, co Impérium potřebuje. Jak sem zapadám já? Další z Krennicových tahů. Obklopí mě loajálními lidmi, kteří tak budou monitorovat každý můj pohyb a každé moje slovo…
"Raději bych viděl, jak pokračuje výzkum."
"Jsme na mrtvém bodě, doktore, vaše výzkumy pro nás byly klíčové, ale všechna data jsme již zpracovali. Potřebujeme pokročit dál."
Oni jsou opravdu přesvědčeni, že beze mne nemají šanci… S hrůzou si to uvědomil. Všichni kolem jsou ochotni udělat cokoliv, jen aby mohli využít jeho nápady k ničení světů. A většina z nic si je jista, že je to pro větší dobro.
"Něco vám ukážu, pojďte," vybídl ho inženýr Argonne. "Myslím, že budete nadšen." A uvedl ho do veliké místnosti. "Nedostatkem materiálu rozhodně netrpíme."
Galen téměř zalapal po dechu. Měl už přístup k velikému množství krystalů kyber, ale tady jich bylo ještě víc.
"Úžasné, že?"
"Naprosto…" řekl tiše, a jeden z menších krystalů sevřel v dlani. Ucítil jeho teplo a pomyslel si, že i v tom krystalu je více života než v něm. Jak může být něco tak nádherného schopno takových hrůz? Odpovědi se nedočkal. Položil krystal zpátky. "Je spousta jiných možností využití," povzdechl si. "A všichni vidí jen to jedno. Omluvte mě, asi jsem po cestě znaven, mohl bych si někde odpočinout?"
Argonne byl překvapen Ersovým odtažitým chováním, ale přikývl. "Rozumím, ukážu vám vaši ubikaci."
Bylo to plánované. Oni počítali s tím, že mě najdou. A vzhled jeho soukromých prostor ho v tom utvrdil. Na pracovním stole spatřil složky s daty ze svých výzkumů. A co hůř, vše vypadalo, že byl byt určen pro tříčlennou rodinu.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Starková Starková | E-mail | Web | 3. února 2017 v 2:54 | Reagovat

Skvělé. Chci víc ! :D

2 Fritz Fritz | 15. února 2017 v 21:58 | Reagovat

[1]: Však to přijde ;-) Jen korektor stávkuje!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama