*zde se nachází originální nadpis článku o Vánocích*

30. prosince 2016 v 8:17 | Fritzi |  Já a zase já
Všichni jsme na to celý rok čekali. A konečně přišel prosinec a tváře tisíců lidí se mohou rozzářit radostí a nadšením. Ale ne, tento článek nebude pojednávat o filmu Rogue One, ale o trochu méně významné události - Vánoce.
I přes všechny větší či menší neshody s rodinou se vždy jednalo o svátek, který jsem milovala. Možná to je způsobenou velikou slabostí pro světýlka, nebo prostě pragmatickou potřebou dostávat dary, které bych si jinak nedokázala dovolit. Ale ano, přiznám se, ten svátek je prostě PĚKNÝ. A vždy jsem adventní čas trávila doma, s rodinou, jako slušná školačka. A najednou bum - vysoká.
Jak probíhá advent novopečené vysokoškolačky? To tak jdete nakoupit jídlo nutné pro přežití, jelikož konzumace sousedů a spolubydlící stále nebyla legalizována, a najednou vidíte, že obchod svítí nějak moc. Aha? Nějaký upgrade? Nikoliv. S hrůzou zjišťuji, že se blíží Vánoce, a že jsem na ně zapomněla, jako na smrt. No, budiž. Od čeho máme internet, že. Vyhnu se tak přeplněným obchodům a třeba se i něco najde.
Dárky objednány, dorazily v dobrém čase, ten pro otce jsem koupila na trzích po několika hodinách sebepřemlouvání k opuštění vyhřátého pokoje. Dopadlo to tak, že jsem dala matce tutéž knihu, kterou ona koupila bratrovi, otci dovezla luxusní uzeniny, které stihly zplesnivět a bratrovi CD s hudbou, které mi přináší dobrý pocit z toho, že už vlastně nežiju s rodinou.
Babička vypadala se solí do koupele spokojená, jenže pak mi došlo, že ona se vlastně ze zásady sprchuje. Nevadí. Na některých věcech budu stále ještě muset zapracovat.
Kromě dárků k Vánocům patří také smrtelné dávky sacharidů v podobě cukroví. Jeho pečení se mi ale, jako pilné studentce, naštěstí vyhnulo.
Naší rodinnou tradicí je také živý kapr ve vaně. Poznámka: Vegani a sluníčkáři, jestli mi budete psát do komentářů, že to je zvrácená vražda, tak zavraždím a sním vás. To je jen přátelské upozornění, nic osobního. Jenže takového kapra je nutno koupit. Čekala nás tedy dlouhá fronta lidí, kteří prohlašovali, že čekají "na zabití". Vzhledem k pasivní reakci otce jsem usoudila, že poněkud dvojsmyslné vyjádření značí čekání na zabití KAPRA a proto jsem jim nemohla býti nápomocna. Nakonec se nám podařilo kapry získat a ani u toho nezmrznout.
Zdobení stromečku probíhalo tak, jak jen může probíhat, když se u jedné práce sejde šílený perfekcionista posedlý detaily, pubertální flákač, a bývalá učitelka ze školky prosazující "Volnost dětské tvorby". Popravdě, nepochopím lidi, kteří absolutní nedostatek estetického cítění označují jako "improvizaci". Abych se cítila užitečně, na Štědrý den jsem se nabídl, že nachystám sváteční tabuli. Byla jsem na ni hrdá. To proto, že jsem nenechala nikoho zasahovat, vím přece nejlépe, jak to má vypadat.
Večeře byla luxusní. Naprosto, ale bohužel mě zradil žaludek a proto jsem si nemohla přidat, abych donutila nedočkavého sourozence počkat si na nadílku. Co už. Letos jsem popravdě nečekala mnoho. O to větší šok byl, když se pod stromečkem zjevil nový počítač a pro celou rodinu také vzduchovka (o tom, že vzduchovka sloužila jako výhrůžka pro onen počítač, zatím pomlčme). Pak tradičně něco málo kosmetiky, kterou nepohrdnu, jelikož moc dobře ví, že ji potřebuji, a že tomu všichni kolem rozumí více než já. Chlupaté ponožky se zvířátky jsou samozřejmostí. Ano, měla jsem opravdu radost...
...do té chvíle, než se milovaný počítač začal cukat a odmítal fungovat. Vynutil si obnovení továrního natavení a to hned dvakrát. Po výhružce přeprogramování taaakhle velkou sekerou se ovšem umoudřil, ale na našem vztahu musíme stále ještě zapracovat.
Nedílnou součástí Vánoc jsou pohádky a taky nadávání na to, jaké zase točili sr...átaniny. Štědrovečerní jsem (naštěstí) neviděla, ale duše každého masochisty pravděpodobně zaplesala po tom, co ČT předvedla na boží hod - Slíbenou princeznu. Jistě hluboký umělecký zájem má omezená mysl studentky jaderné fyziky pravděpodobně nepobrala.
Na Štěpána se trochu polepšili, ale top to také nebylo. Na pohádky jsem tedy rezignovala a raději jsem pokračovala ve sledování Hannibala.
Zde měla být pravděpodobně velmi vtipná pointa článku, jenže jsem ji během psaní úspěšně zapomněla.
Každopádně, přeji vám šťastný Nový rok. A koukejte splnit předsevzetí. Já například budu v novém roce hodná, milá, už nikdy nebudu morbidní a nebudu se lidem škodolibě smát. Hehe.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Krennic Krennic | 30. prosince 2016 v 11:56 | Reagovat

Šťastné a Imperiální přeji dodatečně. Vše nejlepší do dalšího roku předem, a ať ti žádný projekt nevybouchne. :)

2 Dr. Erso (Fritzi) Dr. Erso (Fritzi) | 31. prosince 2016 v 12:35 | Reagovat

[1]: Děkuji mnohokrát, Orsone, a přeji totéž ;-)

3 SergiooW SergiooW | E-mail | 16. ledna 2017 v 19:14 | Reagovat

I found this page on 18th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama