Babičky a tetičky: Rodinné peklo

28. prosince 2015 v 10:36 | Fritz |  Já a zase já
Vánoce už jsou teoreticky za námi - všichni už jsme si víceméně posbírali větší či menší nadílku, vychrchlali kosti z kapra a zajisté také přežili návštěvy u příbuzných.

Nad tím posledním bych se teď velmi ráda pozastavila. Příbuzenstvo totiž dělá jednu zásadní chybu - domnívá se, že společný genofond jim automaticky zajišťuje vaši náklonnost a ochotu zodpovědět jakýkoliv dotaz. Velice brzy však zjišťují, že nic takového neni pravda, ale raději nad tím zavírají oči a ptají se dál. Z průměrné návštěvy u babičky/tetičky/náhodného příbuzného se tak stává několikahodinový výslech kombinovaný téměř smrtícími dávkami sacharidů v podobě cukroví.

Dovoluji si tedy ulevit svému traumatu a sepsat zde 5 největších klišé (a nejotravnějších záležitostí), se kterými se u babiček, tetiček a tak dále můžete setkat.
(Poznatek: je vědecky dokázáno, že strýčci a dědečci nejsou ani v nejmenším tak vlezlí)



"Kam ten svět spěje..."

Ačkoliv většina z nás snad ani nemá vyhraněný politický názor, vaši rodiče většinou mají a jejich rodiče a sourozenci mají ze zásady právě opačný. A to nejlepší, co v současné době můžou udělat, je vytáhnout uprchlickou krizi. Je asi 99,99999% pravděpodobnost, že se strhne povyk a budou lítat nadávky typu "sluníčkář", "Hitler", "terorista" či "komunista".
Je proto lépe změnit téma, dřív, než zvládnou starší generace rozpoutat třetí světovou válku.

"Tak co škola? Budou samé jedničky?"

"A jak je ve škole?" A vy přece máte prázdniny! Co se opovažují vytahovat školu? Samozřejmě nemůžete říct pravdu, že často toužíte vyvraždit profesorský sbor a na všechno se vybodnout. Musíte odpovědět něco typu "dá se" a modlit se, aby to nerozebírali. Ať už je tam nahoře cokoliv, od Boha až po létající špagetové monstrum, v takových chvílích si to řekne, že vás to trochu proklepne. A vy tak čelíte výslechu, kde musíte zodpovědět otázky týkající se prospěchu, přátel, učitelů a samozřejmě jak je všechno boží jako v Lego Movie. Samozřejmě se neubráníte srovnání se svými rodiči či sourozenci, kteří byli všichni MNOHEM lepší.

"A co půjdeš studovat?"

Zpravidla každý příbuzný má nějakou představu, kam vy to dotáhnete. Každyý z nich se domnívá, že půjdete zrovna jejich dráhou a pak bývají rozmrzelí, když se dozví, že hodláte dělat něco naprosto odlišného. Do toho se přidají rodiče, pro které jsou vaše rozhodnutí automaticky nerozvážná a už je oheň na střeše. (Vlastní zkušenost: Vysvětlit rodině, že nebudu doktorka, i když ve zdravotnictví dělají oba rodiče, byl téměř nadlidský výkon. Nechápu, co mají všichni za problém s jadernou fyzikou).

"A k čemu je ten fejsbůk?"

"Už zase jsi na tom mobilu?" Babička pozvedne obočí, když po několikahodinové nudné konverzaci byť jen zkontrolujete čas. Rozpoutá se živá debata o tom, jak za jejich mladých let chodili pást krávy a žádné mobily nebyly. Následující půl hodiny se mluví jen a jen o tom, jak je ta vaše závislost na internetu nezdravá.

Syndrom "A už máš nějakého kluka/holku?"

To už je tak trochu neverending story. Všechny babičky a tetičky se na to ptají, jako by tato informace mohla vyřešit globální problémy. Nejlepší, c můžete udělat, je, že odpovíte "Ne", pro mě osobně je víc než uspokojující sledovat jejich zklamaný výraz. Některé z nich totiž evidentně očekávaly, že jim snad barvitě vylíčíte svůj intimní život. V případě kladné odpovědi vás už už tlačí do svatby a když už je svatba, tak vás tlačí do toho, abyste už konečně měli děti. Že by se toho tak moc rády dožily...
S tím pak souvisí další hora osobních dotazů, na které a) nechcete odpovídat před rodinou, b) neznáte odpověď.

Zvláštním úkazem je ale to, že když se s tetou neboo babičkou setkáte o samotě, většinou si všechna tyto zvrácenosti odpustí a jsou to kolikrát velmi milé osoby. Nezbývá nám tedy, než jednou za čas přežít ten jeden den o vánocích a pak to nějak rozdýchat. Vždyť oni výs (pravděpodobně) mají vlastně rádi.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Starková Starková | E-mail | Web | 30. prosince 2015 v 20:54 | Reagovat

Hehe, otázek typu "prsopěch" a "máš někoho" si užívám habaděj, ale jinak musím uznat, že moji příbuzní jsou celkem v pohodě.
Super článek!

2 Friederike Saxon-Hewlett Friederike Saxon-Hewlett | Web | 2. ledna 2016 v 21:42 | Reagovat

To máš dobré :D oni jsou většinou naprosto v pohodě, dokud jich není více pohromadě. To pak míra nesnesitelnosti exponenciálně roste.

3 Johnny Johnny | Web | 6. ledna 2016 v 23:31 | Reagovat

Vianoce s rodinou zvyknú bývať tak trochu trápením. :) Inak, pekná fotka. Missy style :D

4 Fritz Fritz | 11. ledna 2016 v 19:43 | Reagovat

[3]: Děkuji mnohokrát :D
Vánoce s rodinou bývají naprosto za trest.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama